Co jsou to peníze, jejich stručná historie a co je to Fiat?

Možná jste si tuto otázku nikdy nekladli. Možná jste neměli důvod. Peníze jsou tady s námi od nepaměti. Vyměňujeme je za jídlo nebo službu s takovou samozřejmostí, jako je fakt, že ráno vyjde slunce. A já Vás teď chci dovést k zamyšlení… Jak je možné, že za malý kousek papírku si můžete koupit třeba dvě nákupní tašky plné jídla, mobilní telefon či dvě basy plné piv? Kdo vlastně dal takovou hodnotu „obyčejnému papíru“ ?

Pojďte se se mnou vrátit trochu do minulosti.

Přesuňme se do teorie evoluce, kde se lidé vyvinuli z opic. Představte si, že v tom dosud nezkaženém světě existovali pravěcí lidé, jejichž úkolem bylo přežít a zachovat rod. No a přesně v té době… nebo možná o několik tisíc let později vznikl první směnný obchod.

Neexistovaly peníze, jak je známe dnes. Lidé nakupovali takzvanou směnou. Dám ti jednu krávu, ty mi za ni dej deset kuřat. Tento systém byl ale značně neefektivní, protože jeden chtěl za jednu krávu kuřat deset, ale druhý zase dvanáct. Spravedlnost a efektivní dělitelnost nula. A tak „člověk“ vymyslel „peníze“. Pořád to ale nebyly peníze, jak je známe my.

Hodně zjednodušeně – peníze jsou nosiči hodnoty za určité jednotky mezi lidmi a společnostmi.

Jako peněžní jednotky směny byly v minulosti využívány třeba kámen, mušle, jantar, dobytek…

Postupem času převládaly drahé kovy, jelikož se relativně dobře přenášely, byly trvanlivé, stálé. Nevýhoda spočívala v tom, že se musely neustále vážit a kontrolovat.

Ono přesouvat třeba zlato po vlastní ose není nic bezpečného a jednoduchého.
Bylo potřeba tento systém inovovat. Přišlo na řadu ražení mincí, které v sobě ukrývaly části drahých kovů (zlata, stříbra, atp.) Byly malé, skladné, lehce manipulovatelné a nesly
v sobě i základní ochranné prvky.

Jednou z prvních západních mincí byl tzv. statér(7 st. př.n.l.) = starověká váhová jednotka a mince ražená ze zlata i ze stříbra a užívaná v Řecku i v celém Středomoří.

Znehodnocení

V začátcích byly v mincích pevně stanoveny obsahy vzácných kovů, ale postupně začalo docházet k jejich „ředění“ = vyrazilo se postupně víc mincí s čím dál tím menším obsahem vzácné suroviny, tudíž mince začaly ztrácet na hodnotě a obchodníci začali své zboží zdražovat (nelze si nevšimnout dnešní podobnosti s kvantitativním uvolňováním a inflací).

Možná se ptáte, proč se mince cíleně znehodnocovaly takovýmto způsobem? Nejspíš to bylo z důvodu nedostatku mincí v oběhu, ale i tím, že vládnoucí panovník či skupina, tímto způsobem množila své bohatství.

Doufala, v udržení hodnoty a hromadění bohatství vícero mincemi (v oběhu) nebo ve své pokladnici.

Problém s mincemi byl jak a kde je skladovat (banky). Musela se nějak vyřešit jejich správa a ochrana. Mince jsou relativně malé, ale když jich máte vícero pohromadě (třeba v kapse), tak je jejich přenos minimálně nepříjemný.

Okolo 9 st n.l. se objevily bankovky(papírové platidlo).Tyto zvláštní „papírky“ byly původně přímo na mince ze zlata, drahých kovů a stříbra navázány.

Zpočátku fungovaly jako směnky = za papírové oběživo jste v té době dostali předem určený počet kovových peněz.Bankovky byly původně takzvaně „kryté“ buď mincemi nebo zlatem.

Postupem času se ani ony nevyvarovaly řízeného množení, tím pádem i postupného znehodnocování. Motorem znehodnocení bývá nadměrná inflace (hyperinflace). Několik států v dnešním světě s touto zákonitostí většinou neúspěšně bojuje (Zimbabwe). Na přelomu století mělo své problémy s inflací ve vyspělém světě třeba Japonsko.

Fiat Money

Dnešní peněžní oběživo je také často obecně označováno jako FIAT Money (budiž peníze) = peníze vytvořené mocí úřední s nuceným oběhem , jejichž hodnota je stanovena zákonem( dolar, euro, koruna ) .Bohužel, krytí měn zlatem už dávno skončilo.

Jedním z důvodů, proč píšu tento článek, je fakt, že v dnešní době peníze mají čím dál menší reálnou hodnotu. Peníze jsou založeny na důvěře vlád a bankovních institucí v ně. Tato důvěra je nám poté podsouvána.

Centrální banky tisknou nové bankovky a dodávají je do oběhu s takovou intenzitou a silou, že je to až neuvěřitelné. To znamená že, za stejnou výplatu dostaneme čím dál méně zboží a služeb. To samozřejmě nepřímo snižuje kupní sílu lidí, ale i důvěru obyvatelstva v měnu jako takovou.

Takže, když si to shrneme. Obecně platí, že čím více něčeho dodáváte na trh, tím menší to má cenu nebo hodnotu (nynější peníze).

Závěrem

Některé kryptoměny řeší to, co peníze neumí. Není jich nekonečně mnoho, mají pevně danou strukturu a formu a nejlépe se nedají moc upravovat nebo jen omezeně (to u peněz neplatí). Tím pádem jsou hodnotnější a svobodnější. V mých očích tyto podmínky splňuje bitcoin.

Máme tu ale samozřejmě i další zajímavé kryptoměny, které si zaslouží pozornost. O nich si povíme někdy příště.