Úvahy typu „Počkám až to spadne ještě více a pak možná dokoupím“ nejsou podle mě zcela správné. Jedno z nejlepších řešení, které se nabízí, jsou postupné a pravidelné nákupy a dokupy investic, kterým dlouhodobě věříme a které máme zmapované.

5 rad jak se zachovat při výraznějších pádech trhů

1. Zachovat chladnou hlavu

Lehko se to říká, ale když vám vaše oblíbené aktivum, kryptoměna nebo akcie spadne o dvojciferné hodnoty, každým to zacloumá. Obvzláště s člověkem, který na podobné propady není příliš připraven nebo tyto dumpy na trzích zažívá poprvé. Dobré je chvilku si počkat. Uklidnit se. Podle sociální sítě boháté na informace např. Twitter zjistit alespoň základní informace o tom, co se s daným oblíbeným coinem (akcií) vlastně děje.

2. Zmírnit případná rizika

Jde především o to, abychom v těchto nejistých dnech (v Bearmarketu) nebyli přeexponovaní (mít v tom hodně peněz-fiatu) v aktivech typu shitcoinů jako např. Dodgecoin, Shiba Inu, Cardano nebo akciích typu Netflix. Dokupovat klidně ano, ale za rozumné částky, o které když přijdete, bude mít rodina přístí měsíc co jíst. Prostě když padají trhy, stává se, že altcoiny jednoduše padají více než „stabilnější kryptoměny“ typu Bitcoin, Ethereum.

Tudíž může dávat smysl v očekávaní budoucích nejistot „schovat se“ do těchto asetů a prečkat v nich nejhorší období.

3. Vkládat jen takové prostředky, které dlouho nebudu potřebovat nebo si mohu dovolit o ně zcela přijít.

Ano, tento bod musím vypíchnout. Nebud lhát, existuje určitá šance, že o své fiatové prostředky (koruny) můžete při splnění určitých podmínek příjít úplně. Vaše burza, kde držíte krypto vám ho jednoduše zablokuje nebo bude napadena a vaše prostředky se jednoduše vypaří. Tento problém řeší určitě významně HW peněženka typu Trezor apod.

Také se vám mohlo stát, že jste investovali do projektu typu Terra Luna a ten padnul skoro na nulu a
důvěra je pryč. Je to prakticky mrtvý projekt, který byl ještě nedávno v top 10 kryptoměn podle Coinmarketcapu.

4. Zajistit si volnou hotovost

Vím, někdy je těžké vyjít s penězi ve slabších měsících nebo když Vás potkají neočekávané výdaje. Člověk je rád, že poplatí složenky, zaplatí drahé nájmy a energie, jídlo a zbyde mu už jen pár „stovek“. Pakliže se podaří něco ušetřit a jsou to peníze navíc, je možná dobré popřemýšlet nad dokupem aktiv ve slevě.
Právě pro tyto případy je volná „naspořená hotovost“ přímo k nezaplacení.

Jednoduše, když vím, že něco co má pro mě hodnotu se propadlo o 50 a více procent od předchozích maxim, tak může být zrovna ten správný čas pro dokup. V případě, že v daném projektu nebo akcii ještě nemám žádnou pozici, myslím, že je právě vhodné období pro to si ji začít postupně vytvářet. Ideálně třeba postupnými nákupy ve formě DCA.

5. Reevidence portfólia

Někdy je prostě zapotřebí se zamyslet a zbavit se slabších kusů v portfóliu. Je dobré vyhodnotit, co mi dává ještě smysl držet a co už z dlouhodobějšího hlediska smysl ztrácí. Někdy se prostě vyplatí zbavit se aktiv třeba i v menší ztrátě, tak abychom vybrané prostředky mohli reinvestovat jinde. Menší ztráta na projektech, které z nějakých důvodů ztrácejí na důvěře a ubývají jim způsoby využití (nebo tam žádné nejsou), je dobré opustit. Získané prostředky se pak využijí jinde.

Vždy je dobré si udělat vlastní průzkumy a věřit hlavně sám sobě. Pak i když učiníte špatná rozhodnutí, nebudou vás tolik mrzet. Jde o to, že když trhy padají, nabízí vlastně i nové příležitosti. Není špatné začínat níže a postupně šplhat vzhůru. Je dobré se zamyslet i nad tím, jaké investiční produkty vám dávají smysl a hlavně jaké tu budou za 5, 10 i více let, protože každá sranda může někdy skončit.

Jsou určité pomocné indikátory, které je dobré sledovat, ale rozhodnutí vstoupit či vystoupit z trhů je na každém z nás. Proto good luck a nebojte se riskovat, získat ani ztratit, v životě jsou důležitější věci než strach z pádu bitcoinu.

Tento článek není finanční radou, ani doporučením. Vyjadřuje pouze subjektivní pohled autora na situaci. Má úkol pouze informativní.

Lidé, kteří aktuálně přestavují či renovují své příbytky, se potýkají s mnohými problémy, vedle čekání na povolení stavebních úřadů se museli obrnit nadměrnou trpělivostí a zvyknout si na neustále zvyšující se ceny prakticky všeho. Jak z toho ven?
Pojďme si prvně zjednodušeně popsat, co inflace a deflace vlastně znamenají.

Inflace

Je jev v tržním hospodářství, kdy zboží a služby zdražují obecně ne pouze v jednotlivých případech. Inflace je nejčastěji spojována s přílivem nově vytištěných peněz do ekonomiky.

Řekněme, že za 1000 Kč si za rok budeme moci koupit zboží a služeb méně, než kdybychom tu „tisícovku“ chtěli utratit třeba hned.
V ČR se inflace aktuálně pohybuje oficiálně mezi 3-4 % ročně. Neoficiálně by tato hodnota měla být vyšší. V USA se spekuluje o 12%

Někteří lidé mohou namítnout, že se nejedná o žádné rapidní zdražení. Když se ale na tuto situaci podíváme v horizontu 10ti let, zjistíme, že při stávajícím inflačním trendu se nám při úsporách 100 000 Kč koruna znehodnotí o 30 – 40 %. Což je ve výsledku ztráta 30 000 – 40 000 Kč.

Ne, nedělám si legraci. Ano, je to třetina vašich naspořených peněz. V důsledku to znamená, že čím vyšší úspory, tím vyšší ztráta, a to za předpokladu, že své úspory necháváte ležet volně na vašem běžném účtu a žádným způsobem se je nesnažíte progresivněji úročit investicemi, abyste se před inflací aspoň v malé míře ochránili.

Deflace

Jak už samotný název napovídá, jedná se o opak inflace. Při deflaci dochází k poklesu cen v ekonomice. Zboží a služby se zlevňují a jsou dostupnější. Uveďme si to na příkladu:

O bitcoinu se říká, že je to deflační měna. Proč? Bitcoin představuje měnu, ve které počet jednotek v oběhu s postupujícím časem klesá a jelikož je jeho nabídka omezenější, tak jsou bitcoiny i vzácnější.

Je to proto, že bitcoinů je konečné množství 21 000 000 mincí. Některé jsou dokonce už navždy ztracené. Bitcoinů proto bude reálně v oběhu daleko méně.

Udává se, že až 3 000 000 mincí se již déle jak 5 let nepohnulo. Může to být způsobeno náhlými úmrtími lidí (kdy zemřelý nestihl třeba předat svůj privátní klíč ke své peněžence) nebo ztrátami či odcizením bitcoinu. Tudíž můžeme s jistotou říct, že díky těmto navždy ztraceným nepohyblivým mincím bude celkový počet bitcoinů, které jsou v oběhu, časem opravdu ubývat.

Vezměte si, že vlivem deflace by vám mohla zlevnit například dovolená. Bohužel při trvalém působení deflačních jevů dochází i ke zvyšování nezaměstnanosti, snižování platů zaměstnanců a někdy i k propouštění. Což jsou samozřejmě nepříjemné negativní vedlejší vlivy deflace, na které by obchodníci, firmy i stát museli reagovat.

Co to znamená? Měli bychom se bát?

Jestli je horší inflace nebo deflace, na toto nedokážu s určitostí odpovědět. Nejsem vystudovaný ekonom. Logika věcí mi říká, že nadměrná inflace je špatná a pro obyčejného, průměrně vydělávajícího člověka to znamená pouze ztrátu těžce vydělaných fiatových peněz.

Co se deflace ve fiatovém ekonomickém systému týká, z nějakého krátkodobého pohledu je to OK, ale při dlouhodobějším stavu by se to určitě negativně promítlo do života spousty z nás.

Třeba u bitcoinu a některých dalších kryptoměn disponujících deflačními prvky to vidím jako určitou výhodu. V poslední době se dost mluví i o ethereu a spalování části mincí tohoto Blockchainu ve vylepšení zvaném London Hardfork.

Tato implementace ještě není zařazena, ale její čas se blíží mílovými kroky. Jestli tento prvek ethereové síti pomůže, ukáže až čas. Na bitcoinu se zdá, že funguje dobře.

Co to udělá s naším portfoliem?

To záleží. Směr celého trhu kryptoměn určuje právě bitcoin, protože když padá on, padá celý market a naopak, když roste, roste cena i dalším kryptoměnám. Celý kryptomarket je ještě na počátcích slibně se vyvíjející masové adopce.

Stále je relativně příznivé období k investování, takže i naše portfolio, ať už se skládá „jakkoliv“, by mělo vždy obsahovat majoritní část bitcoinu a pak klidně i nějaké ostatní kryptoměny (altcoiny) zastoupené v rozumné míře. Můžeme se domnívat, že i díky deflační povaze bitcoinu a omezeném množství BTC mincí, půjde jeho fiatová hodnota nahoru spolu s postupujícím časem a s ním se svezou i ostatní kryptoměny (altcoiny)

Myslím si, že ten, kdo neinvestuje, postupně bude přihlížet ztrátě svého nebo rodinného majetku. Je přitom tolik možností, kam investovat, ať jsou to drahé kovy, komodity, nemovitosti anebo KRYPTOMĚNY
Za mě je to jednoznačná volba. Takže kryptu zdar.

Toto není žádná investiční rada, měli byste si vždy utvořit svůj vlastní průzkum a investovat jen tolik prostředků, o které si můžete dovolit přijít.

Satoshi Nakamoto vyvinul nejvýznamnější decentralizovanou internetovou open source (s otevřeným kódem) platební síť, jejíž měnou je bitcoin. Open source software je software s kódem, který můžete číst, víte jak je program naprogramován / napsán a současně to taky znamená, že můžete kód vzít a libovolně použít dál. Nikdo si nedělá peněžní ani jiný nárok na kód a dává ho volně k užívání.

Na vývoji spolupracoval s několika odborníky v oblasti IT a sbíral tolik potřebná data pro realizaci takto významného projektu.

Dobře, ale kdo to ten Satoshi vlastně je a co o něm víme? Satoshi Nakamoto je pseudonym, tajná přezdívka člověka nebo skupiny osob. Kdyby byla známá jeho identita, asi by se stal jednou z nejznámějších japonských osobností století a pravděpodobným vítězem ankety „Největší Japonec.“ Nabízí se otázka, proč chtěl a chce tento „člověk“ zůstat v anonymitě.
Důvodů je jistě více.

Tři důvody anonymity

1. vydírání a zastrašování

Pakliže je někdo spojován s úspěšným projektem, automaticky je “na očích“, když k tomu přidáte novou inovativní měnu (vzácné aktivum) která je lákadlem a zároveň hrozbou sama o sobě, tak není co řešit.

2. škodlivá publicita

V začátcích bitcoinu by se jakákoliv zmínka o platidlu budoucnosti zřejmě nesetkala s širším pochopením a podporou ze strany systému a nastavení společnosti. Chtělo to čas a klid na práci. Bitcoin byl v té době velmi křehký a jemný projekt. Jak vznikl, tak stejně mohl záhy zaniknout i díky špatně požitelné publicitě.

3. decentralizace

Nakamoto si velice dobře uvědomoval, že vliv jakékoliv centrální autority na měnu jako takovou dříve či později nejspíš přivodí její výrazné problémy nebo rovnou pád. Je jedno, jestli jste centrální banka, padělatel, politik nebo stojíte v počátku měnového projektu jako tvůrce. Lákadlo ovlivňovat peníze a měnu je příliš silné na to, než aby se mu dalo dlouhodobě odolávat.

Satoshi tento problém vyřešil částečně svojí anonymitou a také tím, že dal této platební síti předem daná základní pravidla, která nikdo v budoucnu ani on sám měnit nemůže. Samozřejmě bitcoin se dá inovovat a vyvíjet. Dají se na něm implementovat nové postupy a ozkoušené technologie, ale základní podstatu měnit nelze.

Co víme o Satoshim?

Narodil se v roce 1975 (dle svého tvrzení). Je pravděpodobně britského, či amerického původu. Prohlašuje se za takzvaného Cypherpunkera.

Cypherpunk

Životní styl a víra čerpající ze sci-fi. Pankáči budoucnosti věří v propojení nových futuristických technologií, prosazení obyčejných lidí, myšlenek, konceptů, které povedou k oslabení zažitých nefunkčních systémových struktur. Prostě věří v prosazení malého, obyčejného člověka a názoru oproti “shnilému systému a korporátu“.

Jeho rodiče zásadně postihla ekonomická krize v roce 1997. Byli propuštěni z práce. Kolem roku 2000 Nakamoto podporuje politické aktivisty přes anonymní sdílení souborů využitím Steganografie (šifrovací vědní obor).

Otec bitcoinu vydává v roce 2008 tzv. White paper. Je to taková bitcoinová bible či příručka. V roce 2010 se začíná stahovat z dění okolo bitcoinu. Má reálnou obavu o odhalení své pravé identity vládní agendou.

To by mělo devastující účinky na nejznámější kryptoměnu a ostatní virtuální projekty, jaké známe dnes. Jedna z posledních aktivit této tajemné persony je z roku 2013. Poté se odmlčuje a přestává komunikovat.

Jakoby se po něm slehla zem. Rád bych zde zmínil ještě jednu zajímavost. Udává se, že Satoshi vytěžil přibližně 1000 000 BTC. Tato suma virtuálních mincí je při dnešním kurzu astronomická. První, co mě napadlo, bylo, jak by asi vypadala situace na trhu, kdyby se tyto mince dostaly do oběhu.

Určitě by to vyvolalo paniku. Možný propad ceny by byl zcela reálný a dost výrazný. Myslím si však, že toto se nestane a mince budou “ztraceny“ navždy.

Nakamotovi kandidáti

1. Hal Finney

Byl programátor, kryptograf, cypherpunker a zastánce digitálního soukromí. Sestavil první digitální hotovostní systém fungující na systému Profe of Work. V překladu důkaz o práci. Kdy vykonavatel (těžař) prostřednictvím výpočetního výkonu (práce) dokazuje hodnotu a zajišťuje bezpečnost dané kryptoměny a celé sítě. PoW je funkce, na které funguje i bitcoin a některé další kryptoměny.

Harold se zapsal do historie tím, že obdržel první zaznamenanou transakci v bitcoinové síti 10 BTC . Stalo se 12.1. 2009. Mimochodem dnes velmi zajímavá suma cca 600 000 USD. Trpěl amyotrofickou laterální sklerózou. V roce 2014 byl na vlastní žádost uveden do kryogenního spánku, v přesvědčení o nalezení léku na jeho chorobu v brzké budoucnosti. Některé zdroje uvádějí jeho smrt v srpnu tohoto roku.

2. Nick Szabo

Počítačový vědec, právník a kryptograf. Soukromých informací o této významné personě mnoho není, střežení citlivých dat zřejmě patří v Nickových životních prioritách velmi vysoko. Jeho odborné publikace a činnosti v oblasti kryptografie jsou ovšem zcela zásadního rázu.

Objevil a zveřejnil první práce o takzvaných Smart kontraktech. Datoval se rok 1996. Chytré kontrakty jsou mimořádně důležité pro fungování sítí, jako je třeba ETHEREUM. Soubor inteligentních smluv, právních řádů v digitálním kabátu.

Základní myšlenkou inteligentních smluv je, že do hardwaru a softwaru, s nimiž obchodujeme, lze začlenit mnoho typů smluvních doložek (jako jsou zádržná práva, záruky, vymezení vlastnických práv atd.). Takovým způsobem, že porušení smlouvy je pro pachatele nákladné (je-li to žádoucí, někdy i prohibitivní).
Nick Szabo 1996

Szabo je také tvůrce projektu představeném v roce 1998. Bit Gold je jedním z prvních pokusů o vytvoření digitální měny dle pevně stanovených pravidel, jaká známe u dnešních kryptoměn.

Už v roce 1998 Nick představuje prvky jako

• Použití decentralizované struktury.
• Jasné zaměření na ochranu soukromí.
• Využití kryptografie.
• Doklad o pracovních funkcích.

3. Dorian Nakamoto

Rodným jménem Satoshi Nakamoto by nejspíš vedl obyčejný život tuctového Američana asijského původu nebýt „malého, nevinného článku“ v časopisu Newsweek.

Tato událost mu nejspíše změnila život, začal hon na Doriana a jeho rodinu.
Popularita Nakamota určitě netěšila a opravdové stopy, že by to mohl být pravý Sathoshi, nejsou vůbec zřejmé.

Snad určité vodítko by mohlo být v jeho pracovním odvětví. Živil se jako odborník v oblasti zabezpečovacích systému. Ještě je potřeba zmínit Dorianovo bydliště. Respektive jeho lokaci, která se nachází v oblasti Los Angels jen pár bloků od Hala Finneyho.

Náhoda, nebo souvislost?

4. Craigh Wright

51 letý podnikatel a počítačový odborník se v roce 2016 přihlásil k autorství bitcoinu. Bohužel si myslím, že W. Craigh opravdovým Satoshim není. Je možné že pravého znal, nebo si je tak jist tím, že argumenty , které předložil, obstojí. Osobně si myslím, že reálný autor bitcoinu by se takhle veřejně sám neodhalil.

V kryptoměnové komunitě je znám hanlivě jako FAKETOSHI, což je za mě dostatečně vypovídající. Nutno ještě zmínit jeho zasazení na odštěp z originálního bitcoinu tzv. forku na bitcoin cash. Toto se událo v roce 2017 a majitelé originálních BTC dostali tímto odštěpem možnost vlastnit v té době zcela novou kryptoměnu bitcoin cash (BTCH) v identickém množství, odpovídajícím množství již vlastněních originálních bitcoinů, a to zcela zdarma.

Mezi dalšími kandidáty na otce bitcoinu bych ještě rád uvedl jména jako:
Adam Back, Elon Musk, Paulem Le Rouxem atd…

Našel jsem Satoshiho Nakamota ?

Dovolím si zaspekulovat. Myslím, že to byla skupina maximálně několika jednotek lidí, nebo jen jeden. Mohl to Být Nick Szabo společně s Halem Finneym. Ti k tomu měli dle mého názoru nejblíže. Jako inspirace mohl sloužit Dorian Nakamoto. Je mi podezřelé Finneyho odmlčení se v roce 2013 a jeho prohraný boj s chorobou v roce 2014, ale to není důležité!

Důležité je, že Satoshi může být každý z nás. Můžeme se společně podílet a spravovat Satoshiho odkaz. Podílet se na větší bezpečnosti kryptoměnových sítí. Zlepšovat jejich funkce a podporovat nové vznikající projekty, které se mohou stát některou z budoucích měn nebo jinak pozitivně ovlivňovat naše životy. Stojíme na prahu bližšího a detailnějšího poznání a zkoumání vesmíru, osídlování Marsu.

Kdo ví, třeba budeme nějaké to krypto ve vesmírných dobrodružstvích potřebovat.

Takže kryptu zdar.